„Tak a je to hotový. Drink alá Hofmann je namíchán. Možná by jsme ho mohli pojmenovat, co myslíš, mambo?“ řekl Jerry a opatrně odložil zkumavku na kuchyňskou linku. Gorila vypadala jako by se nad jménem sloučeniny opravdu zamýšlela, ale je možné, že přemýšlí úplně nad něčím jiným.

„Co třeba Debilní zkurvená limonáda?“ navrhl a sám se pozastavil nad tím, jakouže to vypustil hloupost „zkráceně DSL“. Jerry bohužel neví, že ve slově zkurvená se píše Z a ne S.

„To zní divně, možná ty písmena trochu zpřeházet. Třeba LSD? Co myslíš chlupáči, mě se to docela líbí. “ vyslovil svůj názor Jerry a podíval se tázavě na gorilu. Gorila byla se jménem spokojená a proto jen zvedla palec, čímž kladně odpověděla.

„Teď už ale konec srandiček, jdeme to otestovat.“ řekl Jerry a vzal si zkumavku s LSD z místa, kam ji před chvíli položil „Myslím, že bude stačit jen pár kapek.“

Nalil si nepatrné množství na jazýček a gurmánsky poválel v ústech. Potom podal zkumavku gorile, která tento skutek okopírovala. Následně si oba sedli na postel a čekali co se bude dít.

Malinké modré kuličky levitující kousek od křesla si jako první všimla gorila a ihned upozornila Jerryho.

„Co to je?“ položil otázku Jerry do hrobového ticha. Gorila neměla sebemenší tušení a jen zavrtěla hlavou.

Malý modrý levitující předmět začal vydávat bzučivý zvuk připomínající čmeláka. To ovšem nebyla jeho jediná aktivita, za doprovodu tohoto zvuku začal rozšiřovat svůj objem. Po chvíli se z malé kuličky stala koule o velikosti fotbalového míče. Růst i se zvukem přestali. V chatce opět zavládlo ticho.

Jerry se odhodlal přijít blíže k záhadnému předmětu, který byl přibližně ve výšce jeho ramen. Modrá koule byla tvořena jakousi měkkou hmotou a zdálo se, že kdyby se pokusil, tak prostrčí ruku skrz naskrz.

„Vypadá to jako nějaká jakoby hustá kapalina. Jen je divný, že drží tvar koule a levituje.“ informoval Jerry gorilu. Sebral ze stolu tužku a hodil ji přímo na modrou kouli. Hned po prvním doteku s koulí tužka okamžitě zmizela. Jerry si promnul oči, ale stále tomu nemohl uvěřit. Vzal další tužku a celou akci zopakoval se stejným výsledkem.

„Tak to si musím dát špeka.“ vyhodnotil situaci Jerry a zamířil ke skříni…

Posílali si jointa a u toho se snažili přijít co je ta modrá koule zač. Po chvíli to Jerry už nevydržel, zvedl se a zamířil k ní.

„Nevím proč, ale mám silný nutkání se toho dotknout. Pokud se mi něco stane, nebo zmizím jako ty tužky, tak se prosím tě postarej o chatku a žij dobře. Čepec.“ rozloučil se a ihned po dotknutí zmizel stejně jako tužky.

Další den ráno se gorila konečně probrala z kómatu. Otevřela oči a první co uviděla byl spící Jerry na houpacím křesle. V ruce držel nějaký papír a vypadalo to jakoby ho střežil před ukradnutím. Na kuchyňské lince ležely nakrájené lysohlávky. Jejich košíky zůstali přesně tam, kde je položili. Z toho gorila usoudila, že byla v bezvědomí jen přes noc. Nepamatovala si však, kdy a jak omdlela. Její poslední vzpomínka sahá do doby kdy otevřela chatku už s naplněným bongem. Na to co se dělo potom si její hlava asi ani vzpomenout nechtěla. Přestala to řešit a místo toho si hlasitě uprdla, čímž opět vzbudila Jerryho.

Jerry už si snad ani nevzpomínal, kdy naposled ho vzbudilo něco jiného než zvuk opuštění plynu z gorilího zadku. Podíval se směrem k posteli a byl rád za to, že se gorila už probrala.

„Nabyjem bongo ? “ vyslovil Jerry svojí první dnešní větu.

Gorila svojí gestikulací odpověděla, že jí bolí hlava a ať si bongo strčí za klobouk. Potom ale dala najevo, že špeka by určitě neodmítla.

Jerry samozřejmě čekal, že gorila na bongo nemá ani nejmenší chuť. Jeho otázka byla spíše ironicky provokativní. Gorila bohužel tento fór nepochopila, což vlastně Jerrymu mělo dojít ještě než otázku položil. Přestal uvažovat nad hloupostmi, zvedl se , odložil papír se vzorcem na stůl a zamířil ke skříni plné pokladů.

Každodenní rituál vybírání toho správného modelu pro danou situaci Jerry dnes vyřešil jednoduše- AK-47.

„Tak já teda smotnu toho probouzeče“ řekl Jerry a uchechtl se neboť mu to přišlo vtipné. Gorila si hned všimla, že má dnes nadnormálně dobrou náladu.

Vzal si papírek, udělal filtr a začal rolovat jointa. Když měl hotovo podpálil a klasicky podal gorile.

„Včera jsem ochutnal ty houbičky a chutnaj trochu jako mech“ oznámil Jerry „mají však hodně zajímavý účinky, dalo by se říct až neuvěřitelný. Dal jsem si jen pár kousků a objevil se tady takovej malej chlápek. Myslim, že se jmenoval Hofmann, nebo tak nějak. Napsal mi na papír vzorec sloučeniny, kterou prej objevil a potom hned zmizel. To neuvěřitelný na tom je, že na papíru ten vzorec zůstal i když nejsem pod vlivem hub. “

Gorila sice na tváři měla udivený výraz, ale ve skutečnosti si vůbec nebyla jista jestli Jerry mluví pravdu. Znělo to hodně nepravděpodobně. Potom co si na to udělala vlastní názor si potáhla z jointa a podala zpět jeho stvořiteli.

Jerry si přebral jointa a pokračoval v povídání:“ Ty mi asi nevěříš co ? No sám nevím jestli je to možný, každopádně za pokus to stojí. Dneska si dáme volnej den a zejtra bych se pokusil namíchat ten drink podle receptu pana Hofmanna.“

Po chvilce se zvedli,  vzali ze skříně bongo a model T35-indica. Sedli si na břeh jezera a zbytek dne strávili pozorováním vody a vyfukováním zeleného dýmu. Občas spatřili plesknutí ploutve o hladinu a to Jerrymu vnuklo nápad, že by si někdy mohli zarybařit.

Jerry přemístil gorilu, která byla v bezvědomí, z křesla do svojí postele a přikryl ji pokrývkou. Uklidil střepy a zeleninu z podlahy a poté si řekl, že si ubalí uklidňujícího osobáčka. Otevřel svou skříň a začetl se do lístečků. Dlouho byl v rozpacích a nemohl se rozhodnout na co má chuť. Poté šáhl po krabičce s nápisem T35-sativa, což je jeho vlastní vyšlechtěný model. Vytáhl asi gramovou paličku a nadrtil ji. Nadrcenou T35ku vložil do papírku a sroloval jointa. Podpálil a natáhl do plic zelené víno.

Dokouřil jointa a přesunul se k velké kuchyňské lince, která sloužila i k jeho zoufalým chemickým pokusům. Jedním z jeho dlouhodobých cílů je objevit neškodnou látku silně měnící psychiku. Jerry sice měl základní chemické znalosti ze starých knih, které se mu váleli pod postelí, ale pokročilejší schopnosti musel získat metodou pokus-omyl. Moc daleko bohužel nepostoupil a časem ztratil trpělivost. Po dnešním dnu, kdy po vykouření durmanu s gorilou získali možnost popovídat si s medvědem, ho začali látky tohoto typu opět silně přitahovat.

Gorila ležela v bezvědomí v posteli, oheň osvětloval chatku a venku vyli vlci na zářící měsíc v úplňku. Jerry krájel lysohlávky a připravoval si je k odebrání látek v nich obsažených. Poslouchal u toho jak lehký vítr naráží do chatky, praskání dřeva v kamnech a občasné gorilí prdy.

Když měl nakrájené dostatečné množství, tak už to nevydržel a jeden nebo dva kousky ochutnal. Po ochutnání se dal do dalšího předem odsouzeného experimentu. Ani nedoufal, že se mu podaří něco objevit či vyzkoumat. Dělal to jen protože se mu nechtělo spát a nic jiného na práci neměl.

Z práce ho vyrušilo poklepání na pravé rameno. Otočil se a uviděl o půl hlavy menšího starého pána s bílými vlasy. Zůstal stát a zíral na něj. V hlavě mu proběhlo tisíc myšlenek a potom mu to došlo-lysohlávky-halucinace. Ten chlapík tu není je to jen výplod mojí omámené mysli uklidňoval se.

„Ahoj, jmenuju se Albert Hofmann“ představil se bělovlasý chlápek.

„Ehmm čau, já jsem Jerry“

„Víš já už se nemůžu dál dívat na tvoje marné chemické pokusy, tímhle stylem se neposuneš nikam. Jsi na úrovni druhého stupně základní školy. “ řekl Albert.

“ Co to je škola ?“ zeptal se Jerry.

“ To je fuk. Nemám čas ti tady vysvětlovat kraviny. Máš něco na psaní ? Rád bych ti napsal chemický vzorec na který jsem přišel. Myslím, že je to přesně látka kterou se snažíš vynalézt.“

„Jasně že mám, počkejte chvilku pane Hofmann.“ řekl Jerry mezitím co se přesouval ke stolu pro papír a něco na psaní.

„Tady to je.“

„Díky“ řekl Albert a začal psát vzorec. Jerry zatím obdivoval jak důvěryhodná halucinace to je.

„Tak já si zatím smotnu brko, dáte si taky ? “ otočil se směrem ke skříni a sáhl opět po krabičce T35. Vytáhl další paličku a obrátil se zpět. V chatce už ale kromě gorily nikdo nebyl. Přešel udiveně k lince na které ležel papír s napsaným vzorcem: C20H25N3O.