Kapitán usnul při západu slunce, v šeru
námořnící převzali velení a koráb jde ke dnu
kapitán umírá, voda v plicích, ve snu
námořníci prchají majíce člun

pod hladinou se raduje několik nestvůr
každý z posádky se cítí trochu nesvůj
tekutá poušť, povrch v nedohlednu
chop se pádla, dívej se dopředu a vesluj

mozoly, strach, hlad, ve vodě sůl
vyčerpání, smrt, námřníků už zbylo jen půl
kolem podezřele hodně žraloků a medůz
měsíc v úplňku, zářící hvězdy, velký vůz

z ničeho nic se vynoří ponorka, bože můj
otevře se kokpit, vykoukne Jára a řekne: „čůs“
trosečnící jásají, on snad je bůh
v ruce drží trojzubec a v druhé hůl

nastoupili do ponorky, k němu
záchrance, nový kapitán, děkujme mu
Jára oznámil: „nyní vyspat se jdu“
chopte se kormidla a držte kurz