Jelen neviděl fialovou auru kolem nábytku ani draky na žlutém nebi. Neviděl ani velkou včelu, která narazila do skla. Viděl jen nesmyslně uskočit gorilu od okna a vůbec nechápal proč. Správně si to odůvodnil tím, že Gorila má asi nějaké psychické problémy z toho kouře, který vysála z té vázy, nebo co to vlastně je.

„Co děláš? Je ti dobře?“ zeptal se jelen vylekané Gorili, která upadla na podlahu.

Gorila se podívala na jelena a byla překvapena z jeho hlasu. Zněl totiž podobně jako hlas Jerryho i když trochu pisklavěji. Pokusila se jelenovi odpovědět pomocí improvizované řeči rukou. Její pravá ruka měla napodobit včelu a levá, rozevřená ruka okno. Narazila pravou rukou do rozevřené ruky a potom ukázala kde se to stalo. Jelen vůbec nepochopil. Gorila vzdala vysvětlování a raději se šla kouknout, jestli u pralesa stále stojí ta divná postava se sekerou.

„Hej, proč zase čumíš z toho okna? Co je tam tak zajímavýho?“ položil jelen další otázku na kterou, jak už pochopil, stejně nedostane srozumitelnou odpověď.

Gorila se rozhlédla po okolí, ale postavu v zeleném už neviděla. Všude panoval klid. V dáli draci dál chrlili oheň a prales pořád svítil fialově. Nad jezerem plném slizu se nacházelo hejno velkých včel. Gorila radši od okna odstoupila, aby si jí náhodou nevšimli.

Při otevření skříně ji skoro oslnila fialová zář. Každá z krabiček ve skříni vydávala velkou porci fialového světla. Nejvíce zářila krabička přibližně uprostřed vlevo, na které bylo napsáno T35-sativa. Gorila se jí chopila a přisedla si k jelenovi. Ze všeho nejraději by si zabalila jointa, ale bohužel musela opět marihuanu nasypat do bongu.

„Počkat, počkat, počkat.“ začal jelen „Děláš si doufám jenom srandu. Přijde mi, že už si sjetá dost, nemyslíš? Pane bože, ty si ale opičí smažka.“

Gorila zamávala ukazovákem jakože to tak není, protože tohle je tráva a ne durman. Tráva ji dělá dobře a potřebuje se uklidnit.

„No to je fuk. Kde vůbec máš toho člověčího kamaráda? Rád bych si s ním promluvil. Poslední dobou se mi zdají takový divný sny. Vždycky jsem v nějkaým člověčím těle a furt kreslím divný obrázky. Často jsem v nějaký místnosti, kde jsou ty kresby i na zdi. Většinou tam je i nějakej strašně zarostlej člo…“ PRÁSK

Jelen uslyšel ránu směrem od dveří. Podíval se tam a uviděl, že ve dveřích je díra přibližně tak velká, jako by byla vytvořena sekerou.