Jerry přemístil gorilu, která byla v bezvědomí, z křesla do svojí postele a přikryl ji pokrývkou. Uklidil střepy a zeleninu z podlahy a poté si řekl, že si ubalí uklidňujícího osobáčka. Otevřel svou skříň a začetl se do lístečků. Dlouho byl v rozpacích a nemohl se rozhodnout na co má chuť. Poté šáhl po krabičce s nápisem T35-sativa, což je jeho vlastní vyšlechtěný model. Vytáhl asi gramovou paličku a nadrtil ji. Nadrcenou T35ku vložil do papírku a sroloval jointa. Podpálil a natáhl do plic zelené víno.

Dokouřil jointa a přesunul se k velké kuchyňské lince, která sloužila i k jeho zoufalým chemickým pokusům. Jedním z jeho dlouhodobých cílů je objevit neškodnou látku silně měnící psychiku. Jerry sice měl základní chemické znalosti ze starých knih, které se mu váleli pod postelí, ale pokročilejší schopnosti musel získat metodou pokus-omyl. Moc daleko bohužel nepostoupil a časem ztratil trpělivost. Po dnešním dnu, kdy po vykouření durmanu s gorilou získali možnost popovídat si s medvědem, ho začali látky tohoto typu opět silně přitahovat.

Gorila ležela v bezvědomí v posteli, oheň osvětloval chatku a venku vyli vlci na zářící měsíc v úplňku. Jerry krájel lysohlávky a připravoval si je k odebrání látek v nich obsažených. Poslouchal u toho jak lehký vítr naráží do chatky, praskání dřeva v kamnech a občasné gorilí prdy.

Když měl nakrájené dostatečné množství, tak už to nevydržel a jeden nebo dva kousky ochutnal. Po ochutnání se dal do dalšího předem odsouzeného experimentu. Ani nedoufal, že se mu podaří něco objevit či vyzkoumat. Dělal to jen protože se mu nechtělo spát a nic jiného na práci neměl.

Z práce ho vyrušilo poklepání na pravé rameno. Otočil se a uviděl o půl hlavy menšího starého pána s bílými vlasy. Zůstal stát a zíral na něj. V hlavě mu proběhlo tisíc myšlenek a potom mu to došlo-lysohlávky-halucinace. Ten chlapík tu není je to jen výplod mojí omámené mysli uklidňoval se.

„Ahoj, jmenuju se Albert Hofmann“ představil se bělovlasý chlápek.

„Ehmm čau, já jsem Jerry“

„Víš já už se nemůžu dál dívat na tvoje marné chemické pokusy, tímhle stylem se neposuneš nikam. Jsi na úrovni druhého stupně základní školy. “ řekl Albert.

“ Co to je škola ?“ zeptal se Jerry.

“ To je fuk. Nemám čas ti tady vysvětlovat kraviny. Máš něco na psaní ? Rád bych ti napsal chemický vzorec na který jsem přišel. Myslím, že je to přesně látka kterou se snažíš vynalézt.“

„Jasně že mám, počkejte chvilku pane Hofmann.“ řekl Jerry mezitím co se přesouval ke stolu pro papír a něco na psaní.

„Tady to je.“

„Díky“ řekl Albert a začal psát vzorec. Jerry zatím obdivoval jak důvěryhodná halucinace to je.

„Tak já si zatím smotnu brko, dáte si taky ? “ otočil se směrem ke skříni a sáhl opět po krabičce T35. Vytáhl další paličku a obrátil se zpět. V chatce už ale kromě gorily nikdo nebyl. Přešel udiveně k lince na které ležel papír s napsaným vzorcem: C20H25N3O.