Rozhodl se že evokaci vykoná u sebe v pokoji, neboť se mu nechtělo nikam chodit. Do půlnoci scházelo už asi jen 9 minut, takže se rychle pustil do posledních příprav. Rozprostřel pokreslený pergamen na zem. Potom zapálil kuřidlo s připravenou směsí. Aromatická vůně ho ihned pohladila po nose. V zápětí si ještě jednou v hlavě přeříkal zaklínací formuli.

Zhasl světlo a nechal zapnutou jen malou lampičku v rohu místnosti. Podíval se na hodiny a zjistil, že už má jen 3 minuty. Do pravé ruky si vzal prut a do levé napsané zaklínadlo, kdyby náhodou zapoměl text. Vstoupil doprostřed kruhu na pergamenu a čekal až uslyší první úder zvonu oznamující půlnoc.

Místnost byla plná kouře. Džej Týmu silně bušilo srdce. Jerry se vůbec nedivil. Přestal si být tak jistý neúspěchem a trochu litoval toho, že Téčka přemluvil, aby to zkusil. Teď už ale nebyl čas přemýšlet, za chvíli to zač… Gong. Půlnoc.

Text mu z nervozity samozřejmě vypadl. Džej tý zvedl prut ukazujíce na jihovýchod a začal pevným hlasem číst zaklínadlo: „Pane všech vzpurných duchů, nejvyšší Lucifere, prosím tě, slyš mé zaklínání a rozkaž svému knížeti Lucifugovi, aby se objevil před mým kruhem. Prosím tě, kníže Belzebube podpoř mé konání. Mocná kněžno Astratoh, spěj mi na pomoc a učiň, aby se mocný Lucifug objevil v lidské podobě a příjemném zevnějšku před mým kruhem. Veliký Lucifugu, zjev se hned! Opusť ihned svou říši!“

V kouři spatřil o dvě hlavy vyšší siluetu člověka.

Hromové ticho přerušil nejhrubší hlas, který kdy Téčko slyšel. Jerrymu to velice připomínalo hlas medvěda, možná to byl úplně stejný hlas. Potom se zamyslel nad tím, jak by asi zněl ten jelen ze stejného pralesa, kdyby také uměl mluvit. Na to teď nebyla vhodná chvíle.

„Z jakého důvodu se mě opovažuješ rušit, červe ? “

„Omlouvám se, já, já …. “ nemohl najít ta pravá slova. Naštěstí ho hlas vycházející z kouře přerušil.

„Cítím tu ještě někoho, je tu snad ještě někdo ? “

Jerrymu se zatajil dech a nevydal ani hlásku. Téčko odpověděl: „Myslím že ne.“

„Dobrá. Pověz mi kdo jsi a co ode mě čekáš, či žádáš, červe.“

„Říkám si Džej Tý a jsem bloger. O nic tě nežádám, jen jsem chtěl zjisti jestli existuješ. Celkem se totiž nudím.“ odpověděl.

„Ach tak. Samozřejmě, že existuji. Cítím z tebe zajímavou energii. Pokud se tak nudíš, mohl bych ti položit takovou nabídku.“ začal najednou přátelsky hlas vycházející z kouře.

„Poslouchám.“ řekl Džej Tý.

„Můžu ti dát takovou věc. Jmenuje se Přenašeč mezi světy 351. Stačí když to tady podepíšeš svou krví a tím mi přislíbíš tvou duši. Vemu si jí až umřeš.“

U jeho nohou na pergamenu se objevila jakási smlouva a očividně hodně ostrý nůž s hezkou dřevěnou vyřezávanou rukojetí. Džej Tý obě věci zvedl. Promyslel všechna pro a proti. Ještě chvilku zaváhal a potom se řízl do prstu a udělal krvavý otisk na konci smlouvy.

V sobotu ráno se Džej Tý vzbudil a chopil se čtečky ležící na nočním stolku. Otevřel knihu Experimentální demonologie a nalistoval si pokus Evokace podle klavikulí, aby si ještě jednou zopakoval jaké přípravy dnes musí vykonat. Po dočtení vstal z postele přičemž mu projelo hlavou: Je to tady den D, no když je ta sobota, tak bych tomu mohl říkat den S.

Jerry se jen pro sebe zasmál tomu, jak to celé Téčko prožívá. Nevěřil totiž , že by evokace mohla být úspěšná. Potom řekl: „Tak čím začneš ?“

„Budu postupovat podle toho jak je to v knize. Neruš a sleduj.“ řekl Téčko.

Pomocí zapalovače rozžhavil magnetovec, který si koupil a potřel s ním celý lískový proutek. Při tom vyslovil frázi, kterou se naučil z knihy: „Při moci velkého Adonaje, Elhoim, Ariel a Jehovi ti poroučím, abys přitáhl všechny bytosti a hmoty. Poroučím ti při své krvi dle mé vůle přitahovat a odmršťovat. Ve jménu Adonaj, Elhoim, Ariel a Jehova. Amen.“

Ke konci se ještě lehce řízl do prstu a symbolicky potřel konce vidlice krví. Jerry s velkou námahou zadržoval smích.

„To by sme měli. “ řekl s úlevou Téčko. „Teď ještě nakreslit tohle na ten pergamen v daný velikosti.“ ukázal na obrázek v knize.

„Váááu, nakreslil si to úplně přesně. Jsi vážně dobrej.“ pochválil Jerry Téčkovo práci.

„Dík. Teď už zbejvá se jenom naučit ty zaklínadla nebo co to je a o půlnoci jdem na to!“

V pátek Džej Tý přijel domů. V hlavě měl jen plánovanou zítřejší evokaci a skoro ani nepozdravil matku, která právě vařila večeři. Ihned se jí zeptal, jestli přišla jeho zásilka a kde je. Téčkovo matka ukázala do rohu obývacího pokoje na velkou papírovou krabici.

„Přišlo to ve středu, dala jsem to támhle. Co v tom je ? “

„Jen nějaký blbosti co potřebuju do školy. Chystáme tam takovej chemickej pokus. “ zalhal Džej Tý a potom nenápadně změnil téma „Co vaříš?“

„Vytáhla jsem z mrazáku maso, nějakou divočinu, asi srnčí nebo jelení. Nevím. Udělám guláš. “ odpověděla matka a na chemický pokus se už neptala.

Když Jerry uslyšel slovo jelen vyskočila mu vzpomínka na jelena, který se pásl v pralese mezitím co nedaleko od něho dávali s Gorilou jointa. „Možná je to ten, kterého jsme spatřili včera.“ Určitě to byl stejný jelen. Byl si tím jist stejně jako si byl jist tím, že jeho chlupatý přítel má rád marihuanu. Ten parchant nás určitě sledoval, pomyslel si.

„To zní dobře. Jdu zatím do pokoje.“ oznámil matce, chopil se krabice a splnil co řekl.

V pokoji otevřel zásilku a ujistil se, že nic nechybí. Natěšenost ho opustila a nahradila ji unavenost. Evokace se má vykonat v sobotu o půlnoci, takže se rozhodl, že veškeré potřebné přípravy udělá až zítra během dne.

Sedl si ke stolu a klasicky vytáhl notebook a zapnul ho. Klikl na složku hudba a vybral album Siphon od interpreta, který si říká Sifon. Potom opět sáhl do tašky a vyndal svůj deník. Nakreslil další kresbu a pojmenoval ji Hostina, ale opice se pořád drží.

Ve středu třetí vyučovací hodinu měla Džej Týho třída český jazyk. Téčko seděl v zadní lavici a právě si vysypal na stůl hromádku šňupacího tabáku značky Red Bull. Potom pomocí kreditky urovnal tabák do dvou rovnoběžných lajn. Chopil se svojí trubičky na šňupání a vyšňupl obě lajny se stejnou zručností jako když Maradona šňupal kokain. Potom si kýchl a pochválil čerstvost tabáku.

„Si magóóoor. Takovou kobru vysát ? Mě stačí jedno zrnko a palí mě nos jak kráva. “ řekl vzrušeně spolužák sedící po jeho levici.

„To víš, kámo , musíš bejt baller. “ opověděl Téčko.

Zabzučel mu mobil v kapse a byl rád za to, že i když to učitelka slyšela, tak to neřešila. Vytáhl telefon a přečetl právě přišlou sms, která mu oznamovala že byla doručena jeho zásilka.

„Takže už bys měl mít všechno potřebný ne ? Teď už jenom najít koule a provést evokaci. “ okomentoval Jerry.

„Ne asi. V pátek jdem na to. “ řekl Téčko.

Otevřel svůj deník a ve zbytku hodiny nakreslil kresbu se jménem Plavidlo Té-1001. Na Jerryho otázku co má znamenat to slunce neodpověděl.

V neděli večer nasedl se svojí matkou do auta a nechal se odvézt na vlakové nádraží. Cestou se bavili o škole a o tom jak je důležité, aby udělal maturitu. Ke konci cesty matce ještě připomenul, že mu přijde zásilka a ať ji nezapomene vyzvednout na poště. Na nádraží vystoupil, rozloučil se a počkal na vlak.

Asi po hodinové cestě vystoupil v Českých Budějovicích. Přešel k zastávce na MHD, počkal na autobus s číslem 9 , kterým jel až k internátu. Na recepci ukázal průkazku, vzal si klíče od pokoje 119 a zamířil po schodech do prvního patra. Vstoupil do pokoje. Vybalil si notebook a zapnul ho. Připojil konektor od reproduktorů. Rozklikl složku hudba, kde vybral album 333 od interpreta který si říká Gumbgu. Potom si šel vybalit zbytek věcí.

Spolubydlící přijedou až v pondělí , takže měl celý večer jen pro sebe. Vytáhl z tašky svůj deník. Sedl si ke stolu na kterém se nacházel notebook a repráky ze kterých zrovna hrál track číslo 3 StashSpot.

„Tahle hudba mě docela baví. “ promluvil Jerry  „Taky bych chtěl bejt raper. “

„Tak můžeš zkusit vymyslet nějakej text. Mělo by se to rýmovat a ať to prosimtě neni uplně homo. Dám ti k dispozici svuj deník a můžeš diktovat co mám psát. Když budeš hodně tvrdej a striktní tak budem dvojka jako Eminem a Slim Shady, nebo Schyzo a Krusty.“ nahodil Téčko a zasmál se.

„Nevim jak na to, zkus něco nejdřív ty. “ řekl Jerry.

Téčko se zamyslel a začal hned psát:

Zmrde, říkej mi Fakin Téčko

moje verše připomínaj rybí péčko

„někdo mi hodil něco do pití“ bylo to éčko

v prdeli je že jsem si před tim píchnul háčko

nasranej ostřim kudlu, ty pičko

a rozbodam to tvoje hezký nový tričko

jsem neohroženej jak vladimír kličko

„To je docela dobrý, tak já taky něco zkusim.“ pochválil Jerry a začal diktovat Téčkovi co má psát:

Zmrde, mam moc dlouhý vlasy

každej den prosim boha ať poskytne mi spásy

ale dostane se mi jen zavření do basy

protože mě ovládaj šeptající hlasy

šeptaj mi ať si naostřim kudlu

a každej zmrd co mě potká bude mít smůlu

jeho hlava skončí jako po návštvěvě sršního úlu

a nabodnutá na dřevěnym kůlu

„To vůbec neni špatný. Zajebal si to jak Krusty, možná ho i trochu vykrádáš, ale na to sere pes.“

„Dík“

„Pujdu si už asi lehnout, můžem v tom pokračovat někdy jindy, třeba někdy ve škole. “ řekl Téčko.

Zavřel deník a vrátil ho zpět do tašky. Potom si ustlal a lehl do postele. Neusínalo se mu dobře, protože věděl, že zítra ho čeká další náročný školní den.