Další den ráno se gorila konečně probrala z kómatu. Otevřela oči a první co uviděla byl spící Jerry na houpacím křesle. V ruce držel nějaký papír a vypadalo to jakoby ho střežil před ukradnutím. Na kuchyňské lince ležely nakrájené lysohlávky. Jejich košíky zůstali přesně tam, kde je položili. Z toho gorila usoudila, že byla v bezvědomí jen přes noc. Nepamatovala si však, kdy a jak omdlela. Její poslední vzpomínka sahá do doby kdy otevřela chatku už s naplněným bongem. Na to co se dělo potom si její hlava asi ani vzpomenout nechtěla. Přestala to řešit a místo toho si hlasitě uprdla, čímž opět vzbudila Jerryho.

Jerry už si snad ani nevzpomínal, kdy naposled ho vzbudilo něco jiného než zvuk opuštění plynu z gorilího zadku. Podíval se směrem k posteli a byl rád za to, že se gorila už probrala.

„Nabyjem bongo ? “ vyslovil Jerry svojí první dnešní větu.

Gorila svojí gestikulací odpověděla, že jí bolí hlava a ať si bongo strčí za klobouk. Potom ale dala najevo, že špeka by určitě neodmítla.

Jerry samozřejmě čekal, že gorila na bongo nemá ani nejmenší chuť. Jeho otázka byla spíše ironicky provokativní. Gorila bohužel tento fór nepochopila, což vlastně Jerrymu mělo dojít ještě než otázku položil. Přestal uvažovat nad hloupostmi, zvedl se , odložil papír se vzorcem na stůl a zamířil ke skříni plné pokladů.

Každodenní rituál vybírání toho správného modelu pro danou situaci Jerry dnes vyřešil jednoduše- AK-47.

„Tak já teda smotnu toho probouzeče“ řekl Jerry a uchechtl se neboť mu to přišlo vtipné. Gorila si hned všimla, že má dnes nadnormálně dobrou náladu.

Vzal si papírek, udělal filtr a začal rolovat jointa. Když měl hotovo podpálil a klasicky podal gorile.

„Včera jsem ochutnal ty houbičky a chutnaj trochu jako mech“ oznámil Jerry „mají však hodně zajímavý účinky, dalo by se říct až neuvěřitelný. Dal jsem si jen pár kousků a objevil se tady takovej malej chlápek. Myslim, že se jmenoval Hofmann, nebo tak nějak. Napsal mi na papír vzorec sloučeniny, kterou prej objevil a potom hned zmizel. To neuvěřitelný na tom je, že na papíru ten vzorec zůstal i když nejsem pod vlivem hub. “

Gorila sice na tváři měla udivený výraz, ale ve skutečnosti si vůbec nebyla jista jestli Jerry mluví pravdu. Znělo to hodně nepravděpodobně. Potom co si na to udělala vlastní názor si potáhla z jointa a podala zpět jeho stvořiteli.

Jerry si přebral jointa a pokračoval v povídání:“ Ty mi asi nevěříš co ? No sám nevím jestli je to možný, každopádně za pokus to stojí. Dneska si dáme volnej den a zejtra bych se pokusil namíchat ten drink podle receptu pana Hofmanna.“

Po chvilce se zvedli,  vzali ze skříně bongo a model T35-indica. Sedli si na břeh jezera a zbytek dne strávili pozorováním vody a vyfukováním zeleného dýmu. Občas spatřili plesknutí ploutve o hladinu a to Jerrymu vnuklo nápad, že by si někdy mohli zarybařit.