S Jerrym skrz časoprostor #6 Medvěd

Jakmile se medvěd otočil a spatřil dva dvounohé narušitele jeho teritoria, neváhal ani vteřinu a rozběhl se za nimi. Řev vycházející z jeho ostře ozubené tlamy se rozléhal snad po celém pralese. Jerry nechápal jak z takovou váhou může běžet tak rychle a obdivoval medvědovu hbitost při kličkování mezi stromy. Naštěstí ho z transu probral gorilin hysterický jekot.

„Kurva, jde po nás. Zdrhej.“ zavelel Jerry.

Otočili se a utíkali. Dokázali se dostat na dobrou vzdálenost od medvěda, jenže kvůli prokouřeným plicím jim pomalu docházel dech a medvěd je začal dohánět. V tu chvíli gorila dostala geniální nápad. V běhu zabouchala na Jerryho a dala znamení aby zastavil.  Jerry stejně už dlouho běžet nemohl a proto gorilu poslechl. Chlupáč se dal do lezení na strom a Jerry ho napodobil. Usadili se na tlusté větvi asi 5 metrů nad zemí. Popadali dech a zatím nepřemýšleli co budou dělat dál.

Medvěd přiběhl ke stromu a s naštvaným řevem se postavil na zadní nohy. Drápal se po nich, ale neměl šanci na ně dosáhnout. Zároveň si uvědomoval, že nemají jinou možnost než se někdy pokusit slézt dolů a rozhodl se, že si počká.

„Jsme v prdeli.“ oznámil Jerry „Skončíme jako svačinka.“

Gorila hleděla dolů a pozorovala medvěda jak si lehá vedle jejich stromu. Přemýšlela jak z této šlamastiky pryč, ale nic ji nenapadlo.

„Jediný co můžeme udělat je dát špeka“ odlehčil trochu situaci Jerry a začal se prohrabovat v košíku. Nahmatal papírky a u toho dostal zajímavý nápad. Vykouřit lístky durmanu.

Natrhal listy a nasypal je do papírku. Smotal prvotřídní brko a s trochou strachu podpálil. Třikrát si potáhl a předal brko gorile. Gorila si přebrala durmanovou cigaretu a také si zlehka potahala. Zatím co dým držela v plicích vrátila jointa zpátky Jerrymu. Tento proces se opakoval asi šestkrát.

Jerry típnul brko o kůru stromu a zahodil ho dolů na zem. Oba se posadili na větev a čekali co se bude dít dál. Samozřejmě se ani jednomu nechtělo slézat dolů přímo do spárů medvěda.A tak jen seděli na větvi, zatímco látky z durmanu se jim pomalu, ale jistě začali dostávat do krevního oběhu…

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.